Po 2 covidových letech se konečně mohlo uskutečnit setkání s našimi přáteli z italského Assaga. Rozhodli jsme se je pozvat na prodloužený víkend, ve kterém probíhaly Střelické dožínky 2022.
Italové dorazili ve čtvrtek 18. srpna v odpoledních hodinách. V tu dobu zrovna probíhalo stavění stanů a příprava stolů a lavic na víkendové dožínky. Krátce jsme se přivítali a nechali naše přátele, aby se ubytovali na obecním úřadě. V 19 hodin jsme je vzali na večeři do Hospůdky U Trnků a poté proběhlo setkání a posezení u hasičky. Ne příliš dlouhé, protože byli z cesty unaveni a tak šli brzy spát. Ale samozřejmě nechybělo bouřlivé „Živijó“ na přivítanou.
Na pátek jsme si pro ně připravili bohatý program. Po snídani v hasičce se odjelo do Dolních Kounic, kde navštívili klášter Rosa coeli a také místní Synagogu. Po obědě v jedné z Dolnokounických restaurací se přejelo zpět do Střelic, kde jsme je vzali podívat se na Zvoničku a na Výrovku. Večer u hasičky se pak Assažané podívali na zahájení programu Střelických dožínek, a to starodávné střelické svatby, která ukazovala, jak vypadala svatba v dávných dobách. Po večeři pak pokračoval program cimbálkou, u které jsme s našimi přáteli poseděli.
V sobotu po snídani proběhlo na obecním úřadě setkání s hosty z francouzkého Nozay a potom se na jejich přání jelo do Prace podívat se na Mohylu míru. Po návratu do Střelic a společném obědě v hospůdce U Trnků se šlo zapálit několik svíček na hroby našich bratrů hasičů, kteří se bohužel již tohoto setkání nedožili. V odpoledních hodinách se naši přátelé zúčastnili dožínkového programu. Po výborné večeři od myslivců pokračoval program dožínkovou krojovanou zábavou. Bohužel byla hodně propršená, ale to lidi a hlavně naši Střelickou chasu neodradilo a tancovalo, zpívalo a juchalo se i v dešti až do pozdních nočních hodin.
Nedělní program se celý nesl v dožínkovém duchu. Začal snídaní v hasičce, následovala mše svatá sloužená u hasičky, dále společný oběd obou zahraničních delegací s představiteli obce Střelice a okolních obcí v hospůdce U Trnků. Ve 14 hodin pak vyšel průvod krojovaných od Sokolovny, kterého se aktivně zúčastnila i Pia z Assaga, které kroj zapůjčila rodina bratra Jiřího Lišky st. Poté následoval odpolední dožínkový program u hasičky. Po večeři jsme se ještě krátce sešli v hasičce, ale po náročném dni se šlo celkem brzy spát.
V pondělí po snídani zpestřené výjezdem hasičů na spadený strom jsme jeli do Brna na hasičskou stanici Správy železnic, kde už na nás čekali bratři Jaroslav Štveráček, Miroslav Sládek a Jiří Švestka, kteří měli ten den službu. Ukázali nám jejich nově zrekonstruovanou stanici, pustili nějaká videa a předvedli hasičskou techniku. Poté jsme jeli na oběd do restaurace Velká Klajdovka, kde Assažany uchvátil nádherný výhled na Brno. Po obědě jsme odjeli do Bystrce k přehradě a projeli jsme se lodí do Veverské Bítýšky. Večer čekalo na naše italské přátele posezení na pódiu u hasičky s grilovanou kýtou a šopským salátem. Ale ani Assažané nezaháleli a připravili pro všechny přítomné tříchodovou ochutnávku italské kuchyně a nesmělo chybět ani italské víno. Na závěr proběhlo předání darů. My jsme od Italů dostali krásnou skleněnou plaketu, rýži z Assaga a další drobné dary. Hlavním 
darem pro naše italské přátele pak byl vyřezávaný obraz svatého Floriána, o jehož výrobu se postarali pánové Josef Svoboda a Jiří Liška a nádherně ho namalovala paní Květa Svobodová. Dále od nás každý dostal další dary jako sadu piv, becherovku a krásné pivní sklo věnované Pavlem Jakubcem. Celý večer jsme zakončili jak jinak než bouřlivým „Živijó“ a většina z nás se s našimi přáteli rozloučila.
V úterý brzy ráno – již ve 4:00 – se někteří z nás ještě přišli rozloučit a popřát našim přátelům šťastnou cestu domů do Assaga.
A jak se u nás Assažanům líbilo? Moc! Dva z nich ve Střelicích již byli, ale zbývající 4 u nás byli poprvé. Ano, bohužel vzhledem k srpnovému termínu jich přijelo pouze šest. Ale zpět k jejich pocitům. Nejvíce je asi uchvátila naše střelická mládež, která s velikou a neskrývanou radostí prožívala a spoluorganizovala Střelické dožínky. Obdivovali je, jak se i přes své mládí snaží držet tradic a vyzařuje z nich srdečnost. V Itálii prý tradice mizí a pokud je někdo dodržuje, pak rozhodně ne mládež, která má jiné – povětšinou elektronické – zájmy.
A na konec jen taková malá perlička: Jak jsem psal, v průvodu šla i Pia (jediná žena, která letos z Assaga přicestovala). A protože šla v kroji, nabídl jsem jí rámě a vedl ji průvodem spolu s mojí ženou. Po jednom z mnoha hlasitých juchání mi Pia prostřednictvím mobilní aplikace pro překlad z italštiny do češtiny položila otázku „Proč tak křičí?“ Musel jsem se zamyslet, jak jí odpovědět, aby to překladač správně přeložil. Snad se povedlo. Řekl jsem jí, že je to tradiční vyjádření radosti. Věřím, že stejnou radost ze setkání měli všichni Assažané, kteří za námi přijeli.
Na závěr bych rád poděkoval všem, kteří se o naše přátele po celou dobu starali. Především je to bratr Marek Procházka, který po celou dobu překládal, dále kolektiv sester hasiček, které každé ráno pečlivě připravovaly snídaně pro mlsné jazýčky Italů, také všichni, kteří doprovázeli Assažany na výletech a prostě všichni, kteří se jakkoliv podíleli jak na přípravách setkání, tak na zdárném průběhu Střelických dožínek 2022.
Petr Rozsíval, starosta SDH Střelice