V loňském roce oslavil Sbor dobrovolných hasičů obce Střelice 120. výročí založení, kterého se zúčastnili i naši přátelé z Protezione civile z italského Assaga. Letos jsme na oplátku dostali pozvání my k nim, které jsme přijali a tak 14 střelických hasičů vyrazilo 11. září do Assaga. Po brzkém ranním vstávání jsme ve 4 ráno vyrazili a za slunečného odpoledne jsme přijeli do Assaga, kde jsme již byli očekáváni a také srdečně přivítáni. Po zabydlení se následovala večeře s oficiálním přivítáním od našich přátel.
Druhý den jsme vyrazili k jezeru Lago di Como, kde jsme navštívili vodopád L’Orrido di Bellano, jehož vody se využívá i k výrobě el. energie. Poté jsme poobědvali ve městě Mandello del Lario a také navštívili výstavu historických motocyklů značky Moto Guzzi.
V pátek nás naši italští přátelé vzali k jezeru Lago Maggiore, které zasahuje až do Švýcarska. Zde jsme navštívili město Arona. Poté jsme přejeli na druhý břeh, kde jsme si mohli prohlédnout do skály vytesaný klášter Santa Caterina del Sasso.
V sobotu nás čekal opět bohatý program. Jeli jsme do města Pavia, kde jsme se prodírali typickými úzkými italskými uličkami a přitom navštívili hned několik zajímavých míst. Byl to hrad Visconti Castle, poté kostel Santa Maria del Carmine, Pavijskou universitu, pak katedrálu Cattedrale di Santo Stefano e Santa Maria Assunta, kostel San Michele Maggiore a pak krytý most Ponte Coperto, který vede přes řeku Ticino. Pak jsme byli pozváni na oběd do pizzerie, jejíž majitel je velkým fanouškem Formule 1 a Ayrtona Senny a má neuvěřitelnou sbírku závodních kombinéz, přileb a dalších exponátů týkajících se závodů Formule 1, včetně závodní formule z roku 1994. S jeho laskavým svolením jsme mohli tuto jeho celoživotní sbírku shlédnout.
V neděli ráno jsme se zúčastnili mše svaté v novém kostele Chiesa Santa Maria v Assagu, kde jsme se pozdravili i s novou starostkou Assaga Larou Carano. Na oběd jsme odjeli do restaurace La Magolfa do Milana. Odpoledne jsme měli chvíli času na vlastní nákupy a večer nás již čekalo slavnostní rozloučení. Předali jsme si vzájemně dary a pozvali naše italské přátele na příští rok zase k nám do Střelic, aby spolu s námi oslavili tradiční dožínky.
Nutno říct, že přátelé z Assaga nám připravili velice pestrý program, bylo o nás bezvadně postaráno, až jsme ke konci měli i pocit, že si tak nějak i navzájem bez překladu pokecáme, a to i přes jazykovou bariéru, která mezi námi stojí. Zde bych rád poděkoval našemu členu Marku Procházkovi za jeho překlady z italštiny do češtiny a naopak. Bez jeho tlumočení bychom se jen těžko domlouvali. Nejvíce jsme si s Italy rozuměli při tradičním „Živijó“, které už mají perfektně naučené, ale i přesto jsme ho raději i několikrát za den opakovali.
V pondělí ve 4 ráno nás čekal odjezd domů. I na tento odjezd si ale někteří naši přátelé přivstali a přišli se s námi i v tuto časnou ranní hodinu rozloučit.
